pan Hlávka

principál

Duchovní otec a zakladatel Svobodného vysírače, donekonečna opakující  duchaplný bonmotu, pravícího, že názor je nedostatek informací, kdežto poznatek je zkušenost, nabytá praxí. Stejně tak přesně ví, kde se vzaly peníze....ale neřekne. Kromě jmen, čísel a událostí si pamatuje úplně všechno. Pořádá setkání, na kterých bývá středem pozornosti, podobně postižených. Na jednom srazu dostal přes držku. Jedna žena již ho reklamovala a teď žije s jinou, o které sděluje do éteru, že jen čumí do mobilu. Hrdě se hlásí k členství v neziskovce Stádo, kde plní roli jalového býka, trpělivě čekajícího na kritické množství. Jeho koníčkem je oftalmologie, kde se specializuje na otvírání očí. 

Objevitel pravlasti Slovanů, trpící mapoleonským syndromem. Svým charakteristickým, verbálním projevem, si vybudoval umělecké jméno Mlaskal. To je taky pravý důvod, proč odmítá Darwinovu evoluci. jelikož by se provalilo, že je přímým potomkem vepře a trpasličí žárovky. Je čítankovým příkladem nedokonalé demokracie, díky které se vypracoval z údržbáře, až na filosofa a psychologa, nejen za mikrofonem.

Lakýrník z Poděbrad, který vystřídal sedmero základních škol, wby mohl v osmé třídě nezdárně absolvovat. Není tedy divu, že tuzemský vzdělávací systém hodnotí, co by systém na hov...., zkrátka velmi negativně.  Dnes je odborníkem ve vědách duchovních, pracuje s dimenzemi, čakrami i sakrami. Cejtí energie, které vyzařují z entit, do velkých vzdálenosti, často až za sedmero hor a stejný počet řek.

V osmašedesátém nadšený svazák, pracovník to KV SSM, který tedy logicky vnímal, a dodnes vnímá, vstup vojsk Waršavské smlouvy nikoli jako okupaci, alebrž jako záchranu. Taktéž i on stál u kolíbky Svobodného vysírače a spolu s panem Hlávkou, otvírají posluchačům oči. Duševní kvalita tohoto klauna, je důkazem, že stáří, nemusí automaticky přinášet moudrost.  

Nenechá nit suchou na čemkoli a komkoli z představitelů posametového období. A i on je nesmiřitelným kritikem polistopadového školství. Může si to dovolit, rychlovykvašenou maturitu už mu nikdo nevezme. Tu získal až v právě kritizované době. A to jen proto, aby mohl vysléci ponižující montérky a nasoukat se do mundůru městského četníka, hnán vidinou, že se posune do vyšší společenské vrstvy.  Netuší, že inteligentní člověk se nespoléhá na šat, ale vzdělává se celý život, aby neskončil na chodníku, jako kdejaká děvka nebo městský policajt.

V rámci, nejen džendrové, ale zejména duševní vyváženosti, do Hlávkova ansámblu zapadá tato půvabná sušinka stoprocentně. Pan principál ji objevil na návsi, kde právě vykonávala svoji profesi, vesnické drbny. I ona splňuje podmínku, že moderátoři Svobodného vysírače, musí mát IQ 150 (součet celého týmu). Seňorita je pověstná tím, že pracuje i s tou největší kravinou, kterou obdrží v maiu.

pan Zelenka 

přisedlík

Reprezentant intelektuálního křídla SVCS, hitmaker, ezoterik a špion, který odhalil, že všechno je jinak! Taktéž autor mnoha meditací, které si ale začátečník snadno splete s kurzem potápění, jelikož se neustále splývá a klesá hlouběji. Zejména ženy jsou okouzleny jeho skřřehotavým chraplákem a svalnatou postavou, kterou na sto honů lze rozpoznat hluboce zaraženými rukami do kapes. Taktéž dálkově zbavuje přisedlíků, nejčastějšího to traumata příznivců SVCS. Pacientů má tolik, že neví, kam dřív. Nepochopil totiž, že kdyby je nejprve zbavoval přiblblíků, nebylo by ani přisedlíků. A víte kam se chodí poradit, když náhodou něco neví? No přece, tam NAHORU!

pan Ponert

Absolvent Vysoké instalatérské a majitel červeného diplomu. Svou diplomku psal v bukvici. Co mu naopak chybí je průkaz občanský, který odevzdal dobrovolně, a taky rozum, ten nevlastnil nikdy. I on zapadá do koncepce tohoto skvostného média, jelikož nezatěžuje společný IQ strop SVCS, který nesmí překročit hodnotu 150. Bydlí v karavanu, aktuálně u řeky Uslavy v Praze. Jeho poloha se ale mění v závislosti na tom, kdy okolí pochopí, že je to bezprizorní retard a přestanou mu nosit krmi. I to je jeden z pádných argumentů, že už není otrokem matrice, ale zcela svobodný čelověk.

pan Chvátal       

baran Prášil

Tento cyp z Ostravy dokázal světu, že Daniken je v porovnání s ním, naprostý amatér. S neuvěřitelnou bravůrou oslovil stádo lidí, kteří mu ještě navíc platí, aby vymýšlel nové a nové fantasmagorie, aby i v seniorském věku mohli být utvrzováni, že za sedmero horami a sedmero řekami, je možné vše a je na čase si obout sedmimílové boty a spěchat tam. Baron Prášil zkrátka plete biče z lejn a na SVCS, díky vysoké inteligenci obce posluchačské, s nimi i zapráská. 

pan VeKa

 Komediant

Vizionář a přímý potomek Sibyly a Eliho Kohena, po nichž mu v DNA uvízlo nadání věštecké i konspirační. Je to jediný člověk na světě, kterého za Boha, ani Alláha nemůžou najít Ž ani ž. Byť hlásá, že o každém z nás ví globalisté úplně všechno, tak o něm neví vůbec nic. Musí ale být opatrný, jdou mu po krku. Já se ale domnívám, že kdyby měli jít po každém podobném jelitu, tak neví kam dřív skočit. Zvláště na internetu, a zvláště dnes, je takových rádoby zpravodajců mraky. Proto ho mají Ž a ž spíše u p. Je vehementním kritikem morálky lidu českého. Co na tom, že on sám není schopen dostavit se do pravidelného pořadu, alespoň jednou za rok včas. Tento trouba je vlastně zrcadlem nastaveným posluchačům. Je to totiž obraz vypovídající o nízké úrovní jejich schopnosti rozpoznat co zrno a co pleva jest.   

pan Čestmír

Doslova kořením vysílání jsou telefonické vstupy tohoto pasáka, kdesi od Dubí. Patrně odtamtud si přinesl slovník, ve kterém nejčastějším oslovením, je profese jeho tehdejších svěřeňkyň. Jeho vstupy připomínají pejska s kočičkou při tvorbě dortu nebo taky vaření guláše, kde už marno dopátrat, co básník vlastně říci chtěl. Intenzita hovoru pak připomene Smetanovu Vltavu, nejdříve tichoučký pramínek, záhy dunící veletok. I Česťa se pokouší zkraje hovořit rozvážně, leč už třetí větou zasypává éter kurvami, zloději a hajzly. A to vše s takovým akcentem, že si vysloužil umělecké jméno Pavián. Zkrátka, typický introvert. Dlužno ale dodat, že některé kratší hovory ustojí natolik, že posluchač nabude dojmu, že snad už stromy opustil. Je to ale mýlka, to pouze stará je doma.

pan Pepíček

Zedník na penzi a velitel kamošů z Mokré čtvrti. V roce 2015 se mu rodina rozhodla zakoupit počítač, po té, co se jeho manželka svěřila dětem, že už je v posteli příjemný jako ovád ve chlévě, počínaje chrápáním a impotencí konče. Na present přispěla i místní jeho oblíbená hospoda, jelikož zjistila, že se jí podezřele zmenšuje návštěvnost. Nápad to byl skvělý. Po půlročním martiriu se naučil tahat myš lépe, než svůj pahýl v rozkroku, a když objevil Google, štěstím se rozplakal, že už konečně i on je vzdělaný a vyrovná se jednomu z hrdinů Sekorova bestselleru. I on už všude byl, všechno zná a od všeho má klíče. Zkrátka, Brouk Pytlík v Česku a Crobák Vrecůško u bratrů Slováků.