Je dobré vědět, kdo vede stádo a kým sec stádo nechá vést, dokonce dobrovolně. Ba co víc, za pouhou koblihu. Čaute ovce, telata a volové.
Vystudovaný pisálek, díky životním zkušenostem a moudrosti, se dá napálit jen maximálně jednou za sto let. Ale, jak známo, výjimky potvrzují i skálopevná pravidla. Tentokrát je to ale o to smutnější, že s ním vydrbal osmnáctiletý puberťák. (více epizodě 107)
Rádi luštíte, či hádáte všelijaké rébusy? Tak to jste na správném místě. Máme pro vás hádanku, jejíž správné řešení je nejen poučné, ale i zábavné, zkrátka, jak děl klasik, škola hrou. Jen na obranu Hlávky nutno dodat, že poslední studie prokázaly, že mozek dinosaura byl větší, než se dosud předpokládalo. Tedy nikoli mozek velikosti ptačí, ale spíše se blížící velikosti ořechu. Je ale třeba brzdit optimismus příznivců hlávek i Hlávků. Nejedná se o ořech vlašský, paraořech, natož ořech kokosový, ale o ořech lískový. Přesto netřeba se rmoutit zcela. Je to sice ořech lískový, ale brutto.:)

Posledního mohykána z kmene Pravdomluvných stihl pěkný malér. Byl totiž vykoupán profesorem Krejčím, a to v přímém přenosu. Průběh koupele můžete poslechnout přes odkaz níže. A že profesor notně tlačil na kartář                                                                                            naznačuje závěrečné loučení, kdy ozdravnou kůru podstoupivší 
mohykán, jen s velkým skřípotem zubů těžko ze sebe soukal srdečnost a sobě vlastní upřímnost, že se mu to líbilo. No, aby ne, vždyť není pochyb o tom, že po horké lázni si každý připadá mladší, ale který sedmdesátník si po koupeli může připadat jak školák?


                   VYKOUPANÝ 

 

Elitní moderátor SVCS má novou relaci. Nazval ji Pokřivená zrcadla, ale nečekejte, že vám v ní bude křísit vaše staré špígly. Pán z  Midgardu, kterému k získání ceny TýTý schází už jen k mlaskání do éteru, přidat chrochtání, jak je mu vlastní, bude opět kritizovat všechno a za každou cenu. V tomto pořadu bude i pokračovat v narovnávání historie, pokřivené Cirou a Metudem, Bóžou Němcovou, ale ani na Lojzovi Jiráskovic nit suchou nenechá. Což o to, dokázala bych pochopit, kdyby jeho fantasmagorie s napětím poslouchaly jeho vnuci. Nakonec, bylo by to i logické, vždyť mnohé vlastnosti se přece dědí, včetně debility. Ale skutečnost, že to se zaujetím poslouchají lidé, kteří už léta penzi pobírají, a ještě mu z ní za to pošlou, to co ušetřily v akčním nákupu v Lídlu, tak to mně hlava bráti neráčí. Zato mě napadlo staré české přísloví:
Nemůžeme nadávat na zrcadlo, když máme křivou hubu.

Pro pochopení tohoto rčení, méně chápavé části populace napovím, že vůbec nejde o fyzické nedokonalosti zrcadleného objektu.   
Setkání pomatenců SVCS skýtá velká očekávání. Kupříkladu hnízdečkem lásky se chlubí kněžna Lári Fáry Čifáry. Sameček, kterým není nikdo menší, než sám taťka zakladatel, je již tak rozčepýřený, že poslouchá vábení samice, až do pozdní noci. A to je i pravý důvod, proč kyprá samice vnady své samcovi nastrkuje. Samec totiž za připuštění, samici lepší vysílací časy slíbil. Jen je otázkou, nakolik se vzepne k něčemu, co se mu už léta nepovedlo. O tom by mohla vyprávět jeho současná oficiální samice, která po nocích čumí do mobilu, jelikož taťka zakladatel instaluje, poslouchá, radí a napomíná kolegy moderátory, mailuje a skypuje. A když už ke staré přilehne, tak má sny a tom, jak bojoval a zatčen byl.
Mlaskající moderátor Synek z Žatce, týden co týden, žvaní o návratu k přírodě a pranýřuje všechny kdo se podepisují na její devastaci. On sám slyší trávu růst a není divu, má k ní blíž. Měří totiž metr padesát. O vodě ví všechno. Dokonce i to, že ta pitná se nachází pod povrchem zemským. Takže tedy vůbec nedoporučuje parkovat třeba v lese, na trávě. I proto, že by mohlo dojít k usmrcení tvorečků ukrývajících se v trávě. A co byste si pomysleli o vemenu, které má plnou hubu ekologie a kritiky, že mládež sedí jenom u počítačů a pak byste na toto vemeno narazili uprostřed lesa, kterak se nechává zvěčnit další renomovanou ekoložkou, při osvětové činnosti s bourákem v kapradí? Já určitě:
                                                                    EJHLE HOMO DEBILIS 
  

Ale na SVCS je vždy a vše jinak. Údajně se mělo jednat o sčítání divokých prasat a datlů v okolí Kolína. Divočáci byli vábeni mlaskáním, datlové kadencí úderů do klávesnice. 


Tenhle užitečný bildboard by měl být nejen na příjezdu od Plzně, ale u všech příjezdů k matičce Praze. Provozovatel tak pružně reaguje na neutěšenou situaci v terciální sféře. Ekologické vyměšování v panenské přírodě s výhledem na Úslavu a možnosti podpisu petice v bukvici, se Vám nesmazatelně vryje do paměti. Zkrátka, jak by řekl klasik: dobré vykálení, poloviční soulož. Jen ty kontaktní údaje jsou poněkud nepružné. Takže je velmi pravděpodobné, že než spásný objekt nalezen bude, spíše gatí plných se dočkáte.


Bajky, zkazky, pověsti, pověry lemují historii každého národa. Na jednu takovou zve plakát kamsi na moravsko-slovenské pomezí. Celá akce vyvrcholí přeletem jedné z čarodějnic. Ta, po té, co místní prokoukli její, jistě ušlechtilé vize, byla nucena opustit bruntálskou lokalitu a pokouší se tímtéž oblbnout o kus dál. No a právě proto, že zloba oklamaného davu bývá velká, musí být pakování a ústup bleskové. A přesně k tomu využívá avízované košťátko.
Pan vizionář Hlávka, prorokuje a vlévá svému širokému okolí krev do žil, když hlásá, že až bude kritické množství, pak dojde k převratu, který konečně nastolí blahobyt, minimálně v kotlině tuzemské.Než ale k tomu dojde, zažívá pan principál, kritické množství, krom období kdy větry zaražené má a státem uznaných svátků, téměř každý den. A stejně tak tomu bylo i na památném, výročním srazu, jeho bulvárního vysírače.










 .